Představujeme nejpoužívanější materiály, ze kterých se tahokov vyrábí. Uvedené varianty jsou skladem k dispozici, přičemž každá z nich předpokládá jiné použití, respektive následné zpracování:
SUROVÁ OCEL (konstrukční ocel třídy 11) :
určeno k následnému zpracování a povrchovým úpravám jako jiný hutní materiál. Lze dělit (laserem, vodním paprskem, na padacích či hydraulických nůžkách, případně v menším množství úhlovou bruskou), lze i ohýbat, poté svařovat. Mezi dnes nejčastější povrchové úpravy patří následné žárové zinkování. Doporučujeme zinkovat tahokovy až od velikosti ok 22 x 12 mm, a to v síle 2 mm. Dekorativní tahokovy s masivním posuvem (a hmotností více než 7,0 kg/m2) lze bezpečně zinkovat i v síle 1,5 mm. U menších typů hrozí zalití ok, případně u slabších i lokální propálení tahokovu. U drobných tahokovů je tak vhodnější lakování do barvy, případně jen galvanické zinkování. Nevýhodou žárového zinkování je, kromě setrvale rostoucí ceny a někdy i dlouhých dodacích termínů, někomu ne zcela vyhovující estetická ne-dokolanost (nejednotná zinková mapa), a především nemožnost tahokov navařit do rámů a zinkovat jako celek, neboť hrozí riziko zvlnění, či „vyboulení“ tahokovu. Je proto nutné zinkovat odděleně tahokov a samotné rámy. Teprve následně je sešroubovat / snýtovat do kompletního výrobku.
OCEL POZINKOVANÁ DX54D („sekáno do pozinku“):
jde o tahokov vyráběný sekaním do pozinkovaného plechu (dodávaným ve svitcích z válcoven). Nejen po stranách, ale i v každém očku je vrstva zinku narušena a nejde tedy o finální povrchovou úpravu !!! Tento tahokov není určen pro přímé použití do exteriérů !!! Jde ale o velmi dobrý poklad pro následný lak / nástřik / komaxit. V této kombinaci je naopak pro venkovní použití vhodný, při zachování cenově přijatelné hladiny (cenově výrazně levnější než surová ocel následně žárově zinkovaná a ještě dodatečně lakovaná). Dobře se stříhá na nůžkách i dělí úhlovou bruskou, problémem je ale případné svařování. Vhodnější je vsazení do rámů za pomoci vrutů, nýtů atd. a společné lakování / komaxit. Jde o stále populárnější kombinaci, zejména u výroby formátů na míru, s předpokladem na požadavek do konkrétní barvy.
SUROVÝ HLINÍK (1050 H24):
je lehký a přitom pevný materiál. Pro použití v interiérech se zpravidla ponechává v surovém stavu, bez další povrchové úpravy. Pokud není namáhán povětrnostními vlivy, roky si zachová svůj původní lesk, jako z výroby. Pro použití v exteriérech je naopak nutné počítat buď s následným lakem, či komaxitem, nebo v opačeném případě se ztrátou lesku, s nejednotným tmavnutím až částečným zčernáním na povrchu. Je také nutné zvážit vhodné olemování (profily na uchycení, či sloupky u plotů) a vyhnout se přímému spojení s ocelí, či zinkem (vzniklý elektrický článek by způsobil přenos rzi na hliník). Obvyklým způsobem je pak nátěr / nástřik jak zinkové konstrukce, tak i samotného hliníku, což pro přerušení vodivého článku dostačuje. Další rozšířenou povrchovou úpravou je eloxování hliníku. Má však technické limity co se velikosti možných formátů týká, a také je citelně dražší (zpravidla se eloxují výrazně menší formáty). Obecně se nám jeví jako nejvhodnější kombinace hliníku a následného práškového laku (komaxitu).
NEREZ AISI 304 (1.4301):
klasická potravinářská nerez ocel. Není leštěná, ani kartáčovaná, jde o surový produkt přímo z válcoven, zpracovaný na tahokov. Technicky lze vyrobit i jiné jakosti nerezi, např. žáruvzdorná ocel (AISI 309, AISI 310S), nebo se zvýšenou ochranou proti korozi do agresivního prostředí (AISI 316L), případně s příměsí titanu (AISI 316Ti ), a další. Kromě vyšší ceny samotného tahokovu je nutné vzít v potaz, že všechny další prvky konstrukce by také měli být nerezové, což celý výrobek značně prodražuje. I kombinace ocelového tahokovu s následným žárovým zinkem a ještě komaxitem (odstín dle škály RAL) vyjde pořád značně levněji, než nerezový tahokov. Zpravidla se tedy používá v průmyslových provozech, kde jej vyžadují normy.
ŽÁROVĚ ZINKOVANÁ OCEL:
jde o povrchovou ochranu oceli s velmi dlouhou životností. Provádí se ponořením do horké zinkové lázně o teplotě cca 450°C, kde se na povrchu oceli vytvoří vrstva zinkové slitiny (resp. několik slitinových fází železa a zinku, ve kterých směrem od rozhraní materiál / povlak postupně klesá obsah železa). Takto se zinkují jen přesné formáty z výroby na míru, resp. hotové výrobky, do kterých už se nezasahuje dělením, ani navařováním. Proto takto standardně nabízíme a držíme skladem jen hotové schodišťové stupně a podesty, v typizovaných rozměrech, určených k finální montáži. Zajištění žárového zinku na tahokov od nás má smysl jen při výrobě formátů na míru. U skladových položek, tedy u standardních obchodních formátů, které jsou určeny k dalšímu zpracování, zajišťují povrchové úpravy realizační firmy – kovovýroby, zámečníci, firmy specializující se na ocelové konstrukce atd.
